Nosítko vs. chůze

Zažila jsem nošení v šátku i nosítku u obou dětí. U prvního jsem zatoužila mít alespoň na chvíli volné ruce a u druhého být kontaktním rodičem s miminkem dýchajícím na mou hruď. Jedno mimčo mi nošení bojkotovalo a druhé striktně vyžadovalo. A tak, jako bylo každé dítě individuál, byl i můj přístup k těmto „pomůckám“ odlišný v čase. Nošení dětí je fenomén, který přináší nesporně mnoho benefitů – pro děti i maminky. Bohužel, mě přinesl téměř vždy vadné držení těla, ztuhlou krční páteř, vystřelující bolest do hlavy, zatuhlé trapézy a po delším výletě i migrénu :-/. Po prvním porodu jsem ještě nebyla schopná vědomě aktivovat CORE a tak mi to nevadilo tolik, jako nyní. Osobně preferuji napřímenou chůzi (s kočárkem), ale nosítka a šátky neházím do jednoho pytle, zkusím shrnout i nějaká ta plus :-).

Co nosítku předchází?

Těhotenství je velká zkouška pro tělo ženy, na pár měsíců se změní všechny síly, které v těle působí. Dochází k nárůstu hmotnosti, což vede ke změně centra rovnováhy. Mění se tak postoj, rovnováha i chůze. Na zvětšující se bříško tělo většinou reaguje bederní hyperlordózou (prohnutím), těžiště se posunuje dopředu, zároveň se kulatí ramena, předsunuje brada… ALE je tu tzv. „čtvrtý trimestr“, kdy by mělo dojít k postupnému opětovnému napřímení. Stejně jako miminko by ve čtvrtém trimestru mělo být co nejvíce na rovné pevné ploše, aby došlo k napřímení, tak i maminka by měla myslet na fyziologické postavení těla.

Pakliže měla žena špatné držení těla již před těhotenstvím, je třeba o to víc zapracovat na odstranění některých pohybových stereotypů (a třeba i špatného dechového vzorce). Celodenní manipulace s miminkem vyžaduje velkou sílu. Veškerý pohyb a síla vychází z našeho středu těla, ten je ale po těhotenství a porodu oslaben. Hluboké svaly bývají neaktivní, vnější rozestoupeny. Kdo tu práci odvede? Většinou to vede ke zvýšení napětí povrchových svalů kolem páteře a v důsledku toho k bolestem a blokádám zad.

Ještě trochu k té diastáze …

Jestli jste si přečetli můj e-book „Diastáza od A do Z“ víte, že pokud nemáme ve správném postavení pánev a hrudník (v neutrální poloze), nemůže hluboké svalstvo břicha pracovat. Nemůžeme správně dýchat ani se efektivně hýbat. Pokud je problém v jednom komponentu CORE, svaly nemohou správně fungovat a ve středu těla vzniká patologický tlak (ten může při dlouhodobém působení diastázu fixovat i zvětšovat). Proto… Poloha pánve a hrudníku je zcela zásadní pro zúžení diastázy!

Umění NÉST se

Aby se mohla nastávající maminka zdravě pohybovat, žít a pracovat, musí se umět NÉST. A čím pokročilejší je těhotenství, tím důležitější je to umět. Já se snažila po celou dobu nést své tělo ve vertikále, využívat aktivní opory chodidel o zem, krátit krok. Aktivní nohy nastavují stabilizaci kotníků, kyčlí a tím i pánve - tělo aktivně nese dítě zespodu. Občas vidíte těhotnou jak se "nese", a to je moc dobře. Miminko má prostor pro správné uložení v dutině břišní a mamince se upravuje dech, zmírňují tlaky a tahy v celém těle, odeznívají bolesti.

I po porodu jsem si po celý den zachovávala napřímení s přirozenou bederní lordózou a nezatahovala břicho (tím, že se napřímíte, zapojíte svůj CORE a břicho se automaticky oploští – vyzkoušejte!). Nebo jsem se o to alespoň aktivně a s motivací snažila :-). Dítě v nosítku na břiše mi napřímení rozbouralo jako domeček z karet. Nevím, jestli to některé maminky zvládají lépe, ale já nedokáži po delší čas udržet neutrální nastavení pánve i hrudníku tak, abych měla správný tlak v dutině břišní. Nedokáži ani kvalitně dýchat, brzy se předkláním pod tíhou dítěte, stáčím ramena vpřed, lopatky od sebe (stejně, jako tomu bylo v těhotenství)… Po hodinovém spánku miminka na mé hrudi bych potřebovala další dvě hodiny viset na ribstolích.


Aktivní vědomá chůze je pro mě základním pohybem. Nejpřirozenější pohyb, jaký znám, a přitom pro rekonvalescenci po porodu zcela dostačující! Často proto komponuji základní principy chůze (vertikální a horizontální pohyby pánve, tlak chodidel) i do rehabilitace. O správné chůzi se dočtete mnohé na internetu. Pro mne bylo nejzásadnější změnit držení těla, zpomalit, zkrátit krok, nejít hlavou napřed a už vůbec nejít s hlavou skloněnou (například nad mobilem, však to znáte), nevybočovat chodidla a klást je hezky celou plochou do povrchu země, využívat prsty (na mateřské se dá jednoduše vyměnit pevná stahující obuv za volnější). Když vezu děti v kočárku, snažím se na všechny principy myslet, kočár netlačím v předklonu před sebou, ale jemně odtahuji od těla. Vědomou chůzi beru jako součást rehabilitace – vždyť víte, že jednorázový trénink není při řešení diastázy tak efektivní jako celodenní napřímený pohyb.

Staňte se Afričankou – cvik

Najděte doma dětskou látkovou plenu, smotejte ji a zavažte na uzel. Připravte si k ruce těžší knihu. Stoupněte si vzpřímeně, vytáhněte se za hlavou, kostrč nasměrujte k zemi, zanořte chodidla do podlahy, napřimte šíji, pohled vpřed. Položte si knížku na korunu z plenky. Nyní zkuste v předchozím nastavení udělat pár kroků vpřed...vzad...dokola...otočit se...se zavřenýma očima...stát na jedné noze. Váš hrudník a vaše hrudní páteř zůstane pružná, buďte uvolnění, dech plynulý a klidný. Trénujte pár minutek denně a až si budete touto pozicí jistí, představte si toto nastavení v běžných denních aktivitách – při vaření, nakupování, chůzi s kočárkem. Naučte se hrdě NÉST!

Mé doporučení pro nosičky (né knihy, ale dětí v nosítkách a šátcích)

  • Nosítka jsou krásná, „rychloaplikovatelná“, ale nedokážou se přesně přizpůsobit tělu maminky. Pokud vás oslovilo šátkování, vidím kvalitní pevný úvaz na středu těla ženy (pro rozložení váhy) jako vhodnější variantu.
  • Noste děti, ale zdravě a s mírou. Vždycky ráda říkám, že vše je o kompenzaci. Jste-li hodinku „svázána“, na tu další se staňte Afričankou nebo si zrehabilitujte/zacvičte.
  • Miminko nepotřebuje, abyste se kolem něj ochranářsky hrbila, napřimte se.
  • Čím starší dítě, tím méně jej noste. Dítě potřebuje přirozený vývoj, vy zatočit s diastázou a jí přidruženými potížemi.
  • Propagátoři nošení argumentují tím, že maminka během nošení postupně posiluje, co je třeba. Žena nemůže posílit ochablé pánevní dno a hluboké svalstvo břicha bez napřímení (neutrálního postavení pánve a hrudníku) a s tlakem na dutinu břišní.
  • Váha miminka je pro tělo velká zátěž, po císařském řezu se o nošení rozhodujte ještě pečlivěji.
Máme-li tulící nebo plačtivé miminko, těžko říct, zda-li není v prvních týdnech (když je miminko ještě lehké) nošení v šátku výhodnější než-li nošení stále na jedné ruce. V prvním případě se snažte o napřímení a dech do zádového úvazu, v druhém se snažte střídat strany, aby nedošlo k deformitám. Existují také pozice držení miminka na středu těla. Po porodu se vyplatí aktivitu svalstva obnovit, aby došlo k brzké rekonvalescenci.

Proč by se mělo stát rovné napřímené tělo bez opor a zátěží alfou a omegou našeho života?